Instalace systΘmu Debian GNU/Linux 3.0 na architektu°e Intel x86
Kapitola 6 - Poznßmky k rozd∞lovßnφ disku

Menu ``Rozd∞lit pevn² disk'' vßm nabφdne disky k rozd∞lenφ a spustφ program, kter² provede zßznam do tabulky oddφl∙. Musφte vytvo°it alespo≥ jeden oddφl ,,Linux native'' (typ 83) a nejspφ╣ budete chtφt vytvo°it i oddφl ,,Linux swap'' (typ 82) pro virtußlnφ pam∞╗.

6.1 PoΦet a velikost oblastφ

Jako ·plnΘ minimum pot°ebuje GNU/Linux jeden diskov² oddφl. Tento oddφl je vyu╛it pro operaΦnφ systΘm, programy a u╛ivatelskß data. V∞t╣ina u╛ivatel∙ navφc poklßdß za nutnost mφt vyd∞lenou Φßst disku pro virtußlnφ pam∞╗ (swap). Tento oddφl slou╛φ operaΦnφmu systΘmu jako odklßdacφ prostor. Vyd∞lenφ ,,swap'' oblasti umo╛nφ efektivn∞j╣φ vyu╛itφ disku jako virtußlnφ pam∞ti. Je rovn∞╛ mo╛nΘ pro tento ·Φel vyu╛φt obyΦejn² soubor, ale nenφ to doporuΦenΘ °e╣enφ.

V∞t╣ina u╛ivatel∙ vyΦlenφ pro GNU/Linux vφce ne╛ jeden oddφl na disku. Jsou k tomu dva d∙vody. Prvnφm je bezpeΦnost, pokud dojde k po╣kozenφ souborovΘho systΘmu, v∞t╣inou se to t²kß pouze jednoho oddφlu, tak╛e potom musφte nahradit ze zßloh pouze Φßst systΘmu. Minimßln∞ m∙╛ete uvß╛it vyd∞lenφ ko°enovΘho svazku soubor∙. Ten obsahuje zßsadnφ komponenty systΘmu. Jestli╛e dojde po╣kozenφ n∞jakΘho dal╣φho oddφlu, budete schopni spustit GNU/Linux a provΘst nßpravu, co╛ vßm m∙╛e u╣et°it novou instalaci systΘmu.

Druh² d∙vod je obyΦejn∞ zßva╛n∞j╣φ p°i pracovnφm nasazenφ Linuxu, ale zßle╛φ k Φemu systΘm pou╛φvßte. P°edstavte si situaci, kdy n∞jak² proces zaΦne nekontrolovan∞ zabφrat diskov² prostor. Pokud se jednß o proces se superu╛ivatelsk²mi prßvy, m∙╛e zaplnit cel² disk. Naru╣φ chod systΘmu, pon∞vad╛ Linux pot°ebuje p°i b∞hu vytvß°et soubory. K takovΘ situaci m∙╛e dojφt z vn∞j╣φch p°φΦin, nap°φklad nevy╛ßdan² e-mail vßm lehce zaplnφ disk. Rozd∞lenφm disku na vφce oddφl∙ se lze uchrßnit p°ed mnoha problΘmy. Pokud t°eba vyd∞lφte pro /var/mail samostatnou oblast, bude systΘm fungovat, i kdy╛ bude zahlcen nevy╛ßdanou po╣tou.

Jedinou nev²hodou p°i pou╛φvßnφ vφce diskov²ch oddφl∙ je, ╛e je obtφ╛nΘ dop°edu odhadnout kapacitu jednotliv²ch oddφl∙. Jestli╛e vytvo°φte n∞kter² oddφl p°φli╣ mal², budete muset systΘm instalovat znovu a nebo se budete pot²kat s p°esunovßnφm soubor∙ z oddφlu, jeho╛ velikost jste podhodnotili. V opaΦnΘm p°φpad∞, kdy vytvo°φte zbyteΦn∞ velk² oddφl, pl²tvßte diskov²m prostorem, kter² by se dal vyu╛φt jinde. Diskov² prostor je dnes sice levn², ale proΦ vyhazovat penφze oknem.

6.2 Strom adresß°∙

Debian GNU/Linux se sna╛φ dodr╛ovat standard pro pojmenovßnφ soubor∙ a adresß°∙ (Filesystem Hierarchy Standard), co╛ zaruΦuje, ╛e u╛ivatelΘ Φi programy mohou odhadnout umφst∞nφ soubor∙ Φi adresß°∙. Ko°enov² adresß° je reprezentovßn lomφtkem / a na v╣ech debianφch systΘmech obsahuje tyto adresß°e:

            bin       D∙le╛itΘ programy
            boot      StatickΘ soubory zavad∞Φe
            dev       Soubory za°φzenφ
            etc       KonfiguraΦnφ soubory zßvislΘ na systΘmu
            home      DomovskΘ adresß°e u╛ivatel∙
            lib       PodstatnΘ sdφlenΘ knihovny a moduly jßdra
            mnt       Mφsto pro doΦasnΘ p°ipojovßnφ souborov²ch systΘm∙
            proc      Virtußlnφ adresß° obsahujφcφ systΘmovΘ informace
            root      Domovsk² adresß° sprßvce systΘmu
            sbin      D∙le╛itΘ systΘmovΘ programy
            tmp       DoΦasnΘ soubory
            usr       Druhß ·rove≥ hierarchie
            var       Prom∞nlivß data

Nßsledujφcφ seznam by vßm m∞l pomoci p°i rozhodovßnφ o rozd∞lenφ disku na oblasti.

• /: ko°enov² adresß° musφ v╛dy fyzicky obsahovat adresß°e /etc, /bin, /sbin, /lib a /dev, proto╛e jinak byste nebyli schopni zavΘst systΘm. Typicky je pot°eba 100 MB, ale v konkrΘtnφch podmφnkßch se po╛adavky mohou li╣it.

• /usr: v╣echny u╛ivatelskΘ programy (/usr/bin), knihovny (/usr/lib), dokumentace (/usr/share/doc), atd., jsou v tomto adresß°i. Proto╛e tato Φßst souborovΘho systΘmu spot°ebuje nejvφce mφsta, m∞li byste jφ na disku poskytnout alespo≥ 500 MB. Pokud budete instalovat hodn∞ balφΦk∙, m∞li byste tomuto adresß°i vyhradit je╣t∞ vφce mφsta.

• /home: ka╛d² u╛ivatel si bude uklßdat data do svΘho podadresß°e v tomto adresß°i. Jeho velikost zßvisφ na tom, kolik u╛ivatel∙ bude systΘm pou╛φvat, a jakΘ soubory se v jejich adresß°φch budou uchovßvat. Pro ka╛dΘho u╛ivatele byste m∞li poΦφtat s asi 100 MB mφsta, ale op∞t zßvisφ na konkrΘtnφ situaci.

• /var: v tomto adresß°i budou ulo╛ena v╣echna prom∞nlivß data jako news p°φsp∞vky, e-maily, webovΘ strßnky, vyrovnßvacφ pam∞╗ pro APT, atd. Velikost tohoto adresß°e velmi zßvisφ na zp∙sobu pou╛φvßnφ va╣eho poΦφtaΦe, ale pro v∞t╣inu lidφ bude velikost dßna re╛ijnφmi nßklady sprßvce balφΦk∙. Pokud se chystßte nainstalovat najednou v╣e co Debian nabφzφ, m∞lo by pro /var staΦit vyhradit dva a╛ t°i gigabajty. V p°φpad∞, ╛e budete instalovat systΘm po Φßstech (nejprve slu╛by a utility, potom textovΘ zßle╛itosti, nßsledn∞ X, ...), m∙╛e staΦit 300 a╛ 500 megabajt∙. Jestli╛e je va╣φ prioritou volnΘ mφsto na disku a neplßnujete pou╛φvßnφ APT (alespo≥ pro velkΘ aktualizace), lze vyjφt se 30 a╛ 40 megabajty.

• /tmp: sem programy v∞t╣inou zapisujφ doΦasnß data. Obvykle by m∞lo staΦit 20-50 MB.

6.3 Omezenφ disk∙ v PC

BIOS obecn∞ p°idßvß dal╣φ omezenφ na rozd∞lenφ disku. Je urΦeno, kolik m∙╛ete na disku p°ipravit ,,primßrnφch'' a ,,logick²ch'' oddφl∙. N∞kdy BIOS dokß╛e zavΘst systΘm jen z Φßsti disku. Informace na toto tΘma podßvajφ dokumenty Linux Partition HOWTO a Phoenix BIOS FAQ, zde uvßdφme jen struΦn² p°ehled.

,,Primßrnφ'' oddφly jsou p∙vodnφ koncept rozd∞lenφ disku. Na disku mohou b²t maximßln∞ Φty°i. Toto omezenφ p°ekonßvajφ oddφly ,,roz╣φ°enΘ'' a ,,logickΘ''. Zm∞nφte-li primßrnφ oddφl na roz╣φ°en², m∙╛ete tento prostor vyu╛φt k vytvo°enφ libovolnΘho poΦtu (max. 60) logick²ch Φßstφ. Na disku lze v╣ak vytvo°it maximßln∞ jeden roz╣φ°en² oddφl.

Linux omezuje poΦet oddφl∙ na disk takto: 15 oddφl∙ pro disky SCSI (t°i primßrnφ a dvanßct logick²ch) a 63 oddφl∙ na disku IDE (3 primßrnφ a 60 logick²ch).

Jestli╛e mßte velk² IDE disk na kterΘm nepou╛φvßte ani LBA adresovßnφ ani p°eklßdacφ ovladaΦ od v²robce, pak musφte umφstit zavßd∞cφ oddφl do prvnφch 1024 cylindr∙ na disku (obvykle prvnφch 524 MB).

Toto omezenφ neplatφ pro nov∞j╣φ BIOSy (podle v²robce 1995-98), kterΘ podporujφ ,,Enhanced Disk Drive Support Specification''. Lilo, linuxov² zavad∞Φ, i debianφ alternativnφ zavad∞Φ mbr musφ pou╛φt BIOS pro naΦtenφ jßdra z disku do operaΦnφ pam∞ti RAM. Jestli╛e jsou v BIOSu p°φtomna roz╣φ°enφ pro p°φstup k velk²m disk∙m (p°es p°eru╣enφ 0x13), pak budou pou╛ita. V opaΦnΘm p°φpad∞ je pou╛ito p∙vodnφ rozhranφ pro p°φstup k disk∙m, kterΘ bohu╛el neumφ adresovat oblasti nad 1023. cylindrem. Av╣ak v okam╛iku, kdy je Linux zaveden, u╛ nezßle╛φ na omezenφch BIOSU, proto╛e Linux k p°φstupu na disky BIOS nepou╛φvß.

Pokud mßte velk² disk, mo╛nß budete chtφt vyu╛φt techniku p°ekladu cylindr∙, kterou m∙╛ete zapnout v BIOSu (jako t°eba LBA ,,Logical Block Addressing'' nebo CHS ,,Large'' m≤dy). Vφce informacφ ohledn∞ velk²ch disk∙ najdete v Large Disk HOWTO. Pokud pou╛φvßte techniku p°ekladu cylindr∙ a BIOS nepodporuje roz╣φ°enφ pro p°φstup k velk²m disk∙m, pak se va╣e zavßd∞cφ oblast musφ vlΘzt do p°elo╛enΘho ekvivalentu 1024. cylindru.

Pro spln∞nφ t∞chto po╛adavk∙ je doporuΦeno vytvo°it malou oblast na zaΦßtku disku (5-10MB by m∞lo staΦit), kterß se pou╛ije jako zavßd∞cφ. Ostatnφ oblasti je pak mo╛nΘ vytvo°it kdekoliv ve zbylΘm mφstu. Zavßd∞cφ oblast musφ b²t p°ipojena jako /boot, proto╛e v tomto adresß°i se uchovßvajφ linuxovß jßdra. TakovΘto nastavenφ bude fungovat na libovolnΘm poΦφtaΦi, a╗ u╛ pou╛φvß nebo nepou╛φvß LBA, CHS nebo podporuje roz╣φ°enφ pro p°φstup k velk²m disk∙m.

6.4 DoporuΦenΘ rozd∞lenφ disku

Pro novΘ u╛ivatele, domßcφ poΦφtaΦe a jinΘ jednou╛ivatelskΘ stanice je asi nejjednodu╣╣φ pou╛φt jednu oblast jako ko°enovou (a p°φpadn∞ jednu jako odklßdacφ virtußlnφ pam∞╗).

Jak jsme °ekli d°φve, pro vφceu╛ivatelskΘ systΘmy je lep╣φ pou╛φt pro /usr, /var, /tmp a /home samostatnΘ oblasti.

Chcete-li instalovat hodn∞ program∙, kterΘ nejsou p°φmo souΦßstφ distribuce, m∙╛e se vßm hodit samostatn² oddφl pro /usr/local. Pro poΦφtaΦ, kter² zpracovßvß hodn∞ po╣ty, mß smysl vytvo°it svazek pro /var/mail. N∞kdy je dobrΘ odd∞lit adresß° /tmp na oddφl s kapacitou 20 - 50MB. Na serveru s vφce u╛ivateli je v²hodnΘ vymezit velk² oddφl pro domovskΘ adresß°e (/home). Obecn∞ ale platφ, ╛e rozd∞lenφ disku se li╣φ poΦφtaΦ od poΦφtaΦe a zßle╛φ, k Φemu systΘm pou╛φvßte.

P°i instalaci komplikovan∞j╣φho systΘmu (serveru) se podφvejte na Multi Disk HOWTO, na podrobn∞j╣φ informace. Tento odkaz m∙╛e b²t zajφmav² rovn∞╛ pro zprost°edkovatele p°ipojenφ k Internetu.

Z∙stßvß otßzka, kolik vyhradit pro virtußlnφ pam∞╗. Nßzory systΘmov²ch administrßtor∙ jsou r∙znΘ, jedna zku╣enost je mφt stejn∞ odklßdacφho prostoru jako mßte pam∞ti, ale rozhodn∞ ne mΘn∞ ne╛ 16MB. Samoz°ejm∞ ╛e existujφ v²jimky — budete-li °e╣it soustavu 10000 rovnic na poΦφtaΦi s 256 MB, budete pot°ebovat vφce jak gigabajt odklßdacφho prostoru.

Na 32-bitov²ch architekturßch (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC), vyu╛ije Linux z jednoho odklßdacφho oddφlu maximßln∞ 2 GB, tak╛e nenφ d∙vod, proΦ p°ekraΦovat tuto hranici. Na poΦφtaΦφch Alpha a SPARC64 je limit tak velk², ╛e se pova╛uje za tΘm∞° neomezen² (ze souΦasnΘho pohledu). Mßte-li v∞t╣φ nßroky na virtußlnφ pam∞╗, zkuste umφstit odklßdacφ oddφly na r∙znΘ fyzickΘ disky, a pokud mo╛no, na r∙znΘ IDE nebo SCSI kanßly. Jßdro bude vyrovnßvat zßt∞╛ mezi jednotlivΘ oblasti, co╛ se projevφ ve zv²╣enφ rychlosti.

Nap°φklad m∙j poΦφtaΦ mß 32 MB pam∞ti a 1,7 GB IDE disk na za°φzenφ /dev/hda. Na /dev/hda1 je oblast pro druh² operaΦnφ systΘm o velikosti 500 MB (m∞l jsem ji vytvo°it jen 200 MB, pon∞vad╛ ji skoro nepou╛φvßm). Odklßdacφ oddφl mß 32 MB a je na /dev/hda3. Zbytek, tj. asi 1,2 GB na /dev/hda2 je ko°enov² svazek pro Linux.

Dal╣φ p°φklady naleznete v Strategie rozd∞lovßnφ disku. Pro p°edstavu, kolik mφsta zaberou jednotlivΘ ·lohy, se podφvejte na Mφsto pot°ebnΘ pro ·lohy, Oddφl 11.4.

6.5 Nßzvy za°φzenφ v Linuxu

Disky a oddφly na nich majφ v Linuxu odli╣nΘ nßzvy ne╛ v jin²ch operaΦnφch systΘmech. Pro dal╣φ prßci byste m∞li v∞d∞t, jak se za°φzenφm v Linuxu p°id∞lujφ nßzvy.

• Prvnφ disketovß jednotka je nazvßna ,,/dev/fd0''.

• Druhß disketovß jednotka je ,,/dev/fd1''.

• Prvnφ disk na SCSI (podle Φφsel za°φzenφ na sb∞rnici) je ,,/dev/sda''.

• Druh² disk na SCSI (vy╣╣φ Φφslo na sb∞rnici) je ,,/dev/sdb'' atd.

• Prvnφ CD mechanice na SCSI odpovφdß ,,/dev/scd0'' nebo takΘ ,,/dev/sr0''.

• Master disk na prvnφm IDE °adiΦi se jmenuje ,,/dev/hda''.

• Slave disk na prvnφm IDE °adiΦi je ,,/dev/hdb''.

• Master a slave disk∙m na druhΘm °adiΦi jsou postupn∞ p°i°azeny ,,/dev/hdc'' a ,,/dev/hdd''. Nov∞j╣φ °adiΦe IDE majφ dva kanßly, kterΘ se chovajφ jako dva °adiΦe.

• Prvnφmu disku XT odpovφdß ,,/dev/xda''.

• DruhΘmu disku XT odpovφdß ,,/dev/xdb''.

Oddφly na discφch jsou rozli╣eny p°ipojenφm Φφsla k nßzvu za°φzenφ: ,,sda1'' a ,,sda2'' p°edstavujφ prvnφ a druh² oddφl prvnφho disku na SCSI.

Nap°φklad p°edpoklßdejme poΦφtaΦ se dv∞ma disky na sb∞rnici SCSI na SCSI adresßch 2 a 4. Prvnφmu disku na adrese 2 odpovφdß za°φzenφ ,,sda'', druhΘmu ,,sdb''. T°i oddφly na disku ,,sda'' by byly pojmenovßny ,,sda1'', ,,sda2'', ,,sda3''. StejnΘ schΘma znaΦenφ platφ i pro disk ,,sdb'' a jeho oblasti.

Mßte-li v poΦφtaΦi dva °adiΦe pro SCSI, po°adφ disk∙ zjistφte ze zprßv, kterΘ Linux vypisuje p°i startu.

Primßrnφ oddφly jsou v Linuxu reprezentovßny nßzvem disku a Φφslem oddφlu 1 a╛ 4. Nap°φklad /dev/hda1 odpovφdß prvnφmu primßrnφmu oddφlu na prvnφm disku na IDE. LogickΘ oddφly jsou Φφslovßny od 5, tak╛e na stejnΘm disku mß prvnφ logick² oddφl oznaΦenφ /dev/hda5. Roz╣φ°en² oddφl, tj. primßrnφ oddφl obsahujφcφ logickΘ oddφly, sßm o sob∞ pou╛iteln² nenφ. To platφ jak pro IDE, tak SCSI disky.

6.6 D∞lφcφ programy v Debianu

K rozd∞lenφ disku nabφzφ ka╛dß architektura r∙znΘ programy. Pro vß╣ typ poΦφtaΦe jsou k dispozici:

fdisk

P∙vodnφ program pro sprßvu oddφl∙ na disku, p°eΦt∞te si manußlovou strßnku programu fdisk.

Obzvlß╣t∞ opatrnφ musφte b²t v p°φpad∞, ╛e mßte na disku oblasti systΘmu FreeBSD. InstalaΦnφ jßdra sice obsahujφ podporu pro tyto oblasti, ale zp∙sob, jak²m je fdisk (ne)reprezentuje, m∙╛e zm∞nit nßzvy za°φzenφ. Viz Linux+FreeBSD HOWTO.

cfdisk

Celoobrazovkov² program pro sprßvu oddφl∙ na disku se vyznaΦuje snadn²m ovlßdßnφm. Popis je v manußlovΘ strßnce programu cfdisk.

Poznamenejme, ╛e cfdisk oblasti FreeBSD nerozpoznß v∙bec a tφm pßdem se nßzvy za°φzenφ mohou zm∞nit.

Jeden z t∞chto program∙ se spustφ automaticky, kdy╛ vyberete ``Rozd∞lit pevn² disk''. Pokud se vßm tento program nezamlouvß, ukonΦete ho, p°epn∞te se na druhou konzoli (tty2) a ruΦn∞ spus╗te po╛adovan² program (s p°φpadn²mi argumenty). V takovΘm p°φpad∞ p°eskoΦte krok ``Rozd∞lit pevn² disk''.

Nezapome≥te oznaΦit oddφl s ko°enov²m svazkem soubor∙ jako ,,aktivnφ''.

6.7 ``Inicializovat a aktivovat odklßdacφ oddφl''

Tato polo╛ka bude dal╣φ krok po rozd∞lenφ disku. M∙╛ete inicializovat a aktivovat nov² oddφl pro virtußlnφ pam∞╗, aktivovat d°φve inicializovan² oddφl nebo pokraΦovat bez virtußlnφ pam∞ti. V╛dy je mo╛nΘ oddφl virtußlnφ pam∞ti znovu inicializovat, tak╛e pokud si nejste jisti, jak pokraΦovat, zvolte ``Inicializovat a aktivovat odklßdacφ oddφl''.

Dal╣φ krok je aktivace virtußlnφ pam∞ti ve ``Vyberte oddφl, kter² se mß zaktivovat jako odklßdacφ za°φzenφ.''. Program by vßm m∞l nabφdnout k aktivaci oddφl p°ipraven² jako odklßdacφ prostor. ZmßΦkn∞te Enter.

Na zßv∞r potvrdφte inicializaci disku. Tato operace zniΦφ ve╣kerß data, kterß se nachßzφ v tomto oddφlu na disku. Pokud je v╣e v po°ßdku, zvolte ``Ano''. Obrazovka bude po spu╣t∞nφ programu blikat.

Jestli╛e chcete a vß╣ systΘm mß vφce operaΦnφ pam∞ti ne╛ 12MB, m∙╛ete pokraΦovat bez oblasti pro virtußlnφ pam∞╗. V takovΘm p°φpad∞ z menu vyberte polo╛ku ``PokraΦovat bez odklßdacφho oddφlu''.

6.8 ``Inicializovat linuxov² oddφl''

Dal╣φ polo╛ka menu bude ``Inicializovat linuxov² oddφl''. Pokud tomu tak nenφ, nedokonΦili jste rozd∞lenφ disku nebo jste vynechali n∞co v p°φprav∞ oddφlu pro virtußlnφ pam∞╗.

M∙╛ete inicializovat oddφl pro GNU/Linux nebo p°ipojit souborov² systΘm inicializovan² d°φve. Program dbootstrap neprovede aktualizaci star╣φ instalace, ani╛ by jφ nep°epsal. Chcete-li nedestruktivn∞ p°ejφt k nov∞j╣φ verzi Debianu, program dbootstrap nepot°ebujete - p°eΦt∞te si pokyny k aktualizaci.

Pokud pro instalaci chcete pou╛φt Φßst disku, kterß nenφ prßzdnß, m∞li byste jφ inicializovat, Φφm╛ takΘ sma╛ete jejφ d°φv∞j╣φ obsah. Dßle musφte inicializovat oddφly, kterΘ jste vytvo°ili d°φve p°i d∞lenφ disku. Asi jedin²m d∙vodem pro volbu ,,mount a partition without initializing it'' (p°ipojte oddφl bez inicializace) m∙╛e b²t pokraΦovßnφ v nedokonΦenΘ instalaci ze stejnΘ sady instalaΦnφch disket.

Zvolenφm polo╛ky ``Inicializovat linuxov² oddφl'' p°ipravφte a p°ipojφte oddφl na souborov² systΘm /. Prvnφ oddφl, kter² p°ipojφte nebo inicializujete, bude p°ipojenß jako / - naz²vß se ,,root'' (hlavnφ, ko°enov² svazek soubor∙).

V tomto okam╛iku budete dotßzßni, jestli se mß zachovat ``Zachovat kompatibilitu s jßdry p°ed °adou 2.2?''. Zvolφte-li ``Ne'' nebudete moci pou╛φvat linuxovß jßdra °ady 2.0 nebo star╣φ, proto╛e souborovΘ systΘmy budou pou╛φvat n∞kterß vylep╣enφ nepodporovanß v jßdrech 2.0. Pokud vφte, ╛e nikdy nebudete pou╛φvat jßdra 2.0 a d°φv∞j╣φ, m∙╛ete odpov∞dφ ``Ne'' zφskat n∞kterß drobnß vylep╣enφ.

Dßle vßm bude nabφdnuto provΘst otestovßnφ disku na v²skyt ╣patn²ch blok∙. Standardn∞ se tato volba p°eskakuje, proto╛e kontrola m∙╛e zabrat dosti Φasu a navφc se °adiΦe modernφch disk∙ o ╣patnΘ bloky starajφ samy. Pokud si nejste jisti kvalitou svΘho disku, nebo mßte star╣φ poΦφtaΦ, je lep╣φ tuto kontrolu provΘst.

Dal╣φ dotazy jsou pouze potvrzovacφ. Proto╛e inicializovßnφ oblasti zniΦφ v╣echna data na nφ umφst∞nß, dob°e si odpov∞∩ rozmyslete. Nßsledn∞ budete informovßni, ╛e oblast se p°ipojuje jako /. [4]

Jestli╛e mßte dal╣φ oblasti, kterΘ byste cht∞li inicializovat a p°ipojit, m∙╛ete po p°ipojenφ oddφlu /, pou╛φt menu ``VolitelnΘ''. Tento krok je pro ty, kdo si vytvo°ili samostatnΘ oblasti pro /boot, /var, /usr nebo jinΘ adresß°e.

6.9 ``P°ipojit zinicializovan² oddφl''

Alternativou k ``Inicializovat linuxov² oddφl'', Oddφl 6.8 je polo╛ka ``P°ipojit zinicializovan² oddφl''. Vyu╛ijete ji p°i obnovenφ p°ede╣lΘ nedokonΦenΘ instalaci, nebo pokud p°ipojujete oblasti, kterΘ u╛ byly inicializovßny, nebo kterΘ obsahujφ data, kterß byste cht∞li zachovat.

Pokud instalujete bezdiskovou stanici, nastal okam╛ik, kdy p°ipojφte ko°enovou oblast ze vzdßlenΘho NFS serveru. Cestu k serveru zadejte normßlnφ NFS syntaxφ, konkrΘtn∞: jmΘno-serveru-nebo-IP:sdφlenß-cesta-na-serveru. Pokud pot°ebujete p°ipojit dal╣φ souborovΘ systΘmy, m∙╛ete to ud∞lat te∩.

Pokud jste je╣t∞ nenastavili sφ╗ podle ``Konfigurovat sφ╗'', Oddφl 7.6, tak v²b∞r instalace p°es NFS vßs k tomu vyzve automaticky.

6.10 P°ipojenφ oblastφ nepodporovan²ch programem dbootstrap

V n∞kter²ch specißlnφch p°φpadech nemusφ dbootstrap v∞d∞t jak p°ipojit souborov² systΘm (a╗ u╛ ko°enov² nebo n∞jak² jin²). Pokud jste zku╣en² u╛ivatel GNU/Linuxu, m∙╛ete se jednodu╣e p°epnout na druhou konzoli (tty2) a p°ipojit dan² souborov² systΘm ruΦn∞.

V p°φpad∞, ╛e p°ipojujete ko°enovou oblast va╣eho novΘho systΘmu, p°ipojte ji jako /target, vra╗te se do dbootstrapu a pokraΦujte. (Neu╣kodφ spu╣t∞nφ kroku ``Zobrazit tabulku oddφl∙'', aby se dbootstrap zorientoval, v jakΘ Φßsti instalaΦnφho procesu se nachßzφ).

Pro neko°enovΘ oblasti nesmφte zapomenout ruΦn∞ zm∞nit soubor fstab, aby se oblasti po restartu sprßvn∞ p°ipojily. P°ed modifikacφ tohoto souboru (/target/etc/fstab) musφte samoz°ejm∞ poΦkat, ne╛ ho dbootstrap vytvo°φ.

Instalace systΘmu Debian GNU/Linux 3.0 na architektu°e Intel x86